Dvouměsíční výpovědní lhůta: Co potřebujete vědět a jak se připravit

Co je výpovědní lhůta

Výpovědní lhůta: Co musíte vědět

Představte si situaci – právě jste našli lepší práci, ale teď musíte řešit tu nepříjemnou část: dát výpověď. A tady přichází na řadu výpovědní lhůta. Je to vlastně takový přechodný most mezi starým a novým zaměstnáním.

Dva měsíce – přesně tak dlouho trvá standardní výpovědní lhůta v České republice. Začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. Třeba když dáte výpověď 15. března, lhůta začíná 1. dubna a končíte 31. května. Jednoduché, ne?

Dvouměsíční výpovědní doba je vlastně férový kompromis pro obě strany. Vy máte čas v klidu hledat novou práci, zaměstnavatel zase může najít za vás náhradu. Nikdo není hozen do vody bez varování.

Pamatujete na Petra z účtárny? Dal výpověď těsně před Vánoci a myslel si, že bude volný už v lednu. Pěkně se spletl! Musel vydržet až do konce února, protože výpovědní lhůta běžela od ledna.

Můžete se se zaměstnavatelem dohodnout na prodloužení výpovědní doby, pokud to oběma stranám vyhovuje. Taková dohoda musí být ale vždycky na papíře. Ale pozor! Zkrátit výpovědní lhůtu pod dva měsíce zákon neumožňuje – jedině že byste se domluvili na úplném ukončení pracovního poměru dohodou.

Co když vám šéf během výpovědní lhůty řekne: Víš co, už sem nemusíš chodit, stejně už tě tu nepotřebujeme? Tak to ne! Během výpovědní lhůty musí obě strany plnit své povinnosti jako dřív. Vy musíte chodit do práce a odvádět svou práci, zaměstnavatel vám musí práci přidělovat a platit vás. Pokud jedna strana poruší své povinnosti, může to mít právní následky – třeba odpovědnost za způsobenou škodu.

Existuje i možnost vykoupení z výpovědní lhůty. Zaměstnavatel vám může nabídnout finanční kompenzaci místo odpracování zbývajících dní. Ale musíte s tím souhlasit oba.

Mimochodem, věděli jste, že výpovědní lhůta běží i když jste na dovolené nebo nemocenské? A platí to pro všechny typy pracovních poměrů. Dvouměsíční výpovědní lhůta se vztahuje jak na smlouvy na dobu neurčitou, tak i na dobu určitou, pokud končí výpovědí.

Tak co, už máte v tom výpovědním kolotoči jasno? Je to vlastně docela jednoduchý systém, když víte, jak funguje. A teď už víte!

Zákonná úprava dvouměsíční výpovědní lhůty

Dvouměsíční výpovědní doba je standardním časovým úsekem, který musí uplynout od doručení výpovědi druhé straně do skutečného skončení pracovního poměru. Vychází ze zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), který tvoří základ pracovněprávních vztahů u nás. Pamatujte, že jde o minimální hranici – můžete se dohodnout na delší době, ale nikdy ne na kratší.

Jak to funguje v běžném životě? To v praxi znamená, že pokud zaměstnanec obdrží výpověď například 15. března, výpovědní doba začíná běžet 1. dubna a skončí 31. května. Tohle pravidlo platí stejně, ať už dáváte výpověď vy nebo váš šéf.

Znáte ten pocit, když dostanete výpověď a nevíte, co bude dál? Proto je dobré vědět, že během výpovědní doby musíte stále chodit do práce a plnit své povinnosti – a zaměstnavatel vám musí dávat práci a platit vás. Když vám práci nedá, má smůlu – stejně vám musí platit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Dvouměsíční výpovědní lhůta musí být dodržena i v případech, kdy zaměstnavatel dává výpověď z organizačních důvodů. Ať už ruší firmu, přesouvá provoz nebo prostě zjistí, že vás už nepotřebuje kvůli reorganizaci.

Zákoník práce poskytuje zvýšenou ochranu některým skupinám zaměstnanců, jako jsou těhotné ženy, zaměstnanci na mateřské nebo rodičovské dovolené, nebo zaměstnanci dočasně neschopní práce v důsledku nemoci či úrazu. Pokud patříte do některé z těchto skupin, máte zvláštní ochranu – zaměstnavatel vám během tzv. ochranné doby nemůže dát výpověď.

Nechcete čekat dva měsíce? Existuje i rychlejší cesta ven z pracovního poměru. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná a musí obsahovat den skončení pracovního poměru. Při dohodě se na výpovědní dobu nehraje – můžete skončit třeba hned zítra, pokud se tak s druhou stranou domluvíte.

Znalost pravidel výpovědní doby se prostě vyplatí. Ušetří vám spoustu nervů, času i peněz. Věřte mi, že poslední, co chcete řešit, je soud kvůli neplatné výpovědi.

Kdy začíná výpovědní lhůta běžet

Výpovědní lhůta v pracovním právu: Co potřebujete vědět

Dvouměsíční výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně a končí posledním dnem příslušného kalendářního měsíce. Takhle to prostě je, ať se nám to líbí nebo ne. Zákoník práce v tomhle nedává prostor pro výjimky.

Představte si, že dostanete výpověď uprostřed března, třeba 15. Možná si myslíte, že výpovědní doba poběží hned, ale tak to nefunguje. Začne platit až od 1. dubna a skončí 31. května. A je úplně jedno, jestli vám šéf dal výpověď na začátku března nebo třeba den před koncem měsíce – vždycky se to počítá stejně.

Co když zrovna ležíte doma s chřipkou nebo si užíváte dovolenou v Chorvatsku? I v těchto případech platí stejná pravidla pro běh výpovědní lhůty. Zaměstnavatel vám ale musí výpověď řádně doručit – buď osobně do ruky, nebo třeba poštou. Nemůže vám ji jen tak hodit na stůl, když nejste v práci, a tvrdit, že jste ji dostali.

Znáte ten pocit, kdy se něco táhne jako med? Výpovědní lhůta může být delší než dva měsíce, pokud se na tom se zaměstnavatelem písemně dohodnete. Ale kratší? Na to zapomeňte. Výpovědní lhůta musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně dva měsíce. Tohle pravidlo platí pro obě strany stejně.

Někdy se život zkomplikuje. Představte si, že jste těhotná a dostanete výpověď těsně před nástupem na mateřskou. V takovém případě se výpovědní lhůta prodlužuje a skončí až s koncem mateřské dovolené. Zákon takhle chrání nastávající maminky v citlivém období.

Hledání nové práce během výpovědní lhůty? Máte na to nárok! Zaměstnavatel vám musí poskytnout volno s náhradou mzdy v rozsahu půl dne týdně. Můžete si třeba domluvit, že si tyto půldny nasčítáte a vezmete si celý den na pohovory.

Při výpovědi ze strany zaměstnance je třeba pamatovat na to, že i když ve výpovědi uvedete pozdější datum odchodu, než odpovídá výpovědní lhůtě, pracovní poměr skutečně skončí až tímto dnem. Chcete odejít dřív? Bez písemné dohody se zaměstnavatelem to nepůjde.

A co když se se šéfem dohodnete, že odejdete dřív než po dvou měsících? Skvělé, ale nezapomeňte to dát na papír! Bez písemné dohody nelze pracovní poměr ukončit dříve, než uplyne zákonná výpovědní lhůta. Ústní sliby v tomhle případě nemají žádnou váhu, i kdybyste si plácli před celou kanceláří.

Výpověď ze strany zaměstnance

Když se rozhodnete dát výpověď v práci, je to vaše právo. Nemusíte se nikomu zpovídat proč odcházíte – zákoník práce vám dává volnost ukončit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo klidně bez udání důvodu.

Jakmile předáte výpověď, začíná běžet dvouměsíční výpovědní doba. Pozor na načasování! Když třeba podáte výpověď 15. března, výpovědní doba nezačne hned, ale až od 1. dubna a potrvá do konce května. Často se mi stává, že lidé tenhle detail přehlédnou a pak jsou překvapení, jak dlouho ještě musí v práci zůstat.

Pamatujte, že výpověď musí být vždycky písemná. Žádné ústní já končím neplatí, i kdybyste to řekli přímo řediteli. Nejbezpečnější je předat výpověď osobně do rukou nadřízeného nebo personalistky a nechat si potvrdit kopii. Nemáte jistotu, komu ji předat? Pošlete ji raději doporučeně s doručenkou – budete mít důkaz, že výpověď skutečně dorazila.

Během výpovědní doby funguje všechno jako dřív – chodíte do práce, plníte své povinnosti a dostáváte normální výplatu. Nemůžete si jen tak přestat chodit do práce, to by vás mohlo přijít draho. Stejně tak šéf vám musí dávat práci podle smlouvy a platit, co vám náleží.

Co je fajn vědět – máte nárok na placené volno na hledání nové práce. Konkrétně půl dne týdně po celou výpovědní dobu. Nemusíte to využít po kouskách, můžete si to i sloučit a vzít si třeba celý den najednou.

Někdy se hodí vědět, že dvouměsíční lhůta je jen minimum. Pokud máte v pracovní smlouvě delší výpovědní dobu, platí ta. Naopak zkrátit ji můžete jen tehdy, když s tím souhlasí obě strany.

Rozmyslete si taky všechny důsledky. Projděte si pracovní smlouvu, jestli v ní nemáte nějakou konkurenční doložku nebo jiné závazky, které by vás mohly omezovat i po odchodu. Naplánujte si finance – budete mít dost prostředků na překlenutí období mezi pracemi? Máte už něco nového v hledáčku?

A ještě jedna věc – někdy může být lepší domluvit se na ukončení dohodou. Je to flexibilnější a můžete si vyjednat podmínky, které vám budou vyhovovat lépe než standardní výpověď s dvouměsíční lhůtou.

Výpověď ze strany zaměstnavatele

Když dostanete výpověď od zaměstnavatele

Výpověď od zaměstnavatele může přijít jen z konkrétních důvodů, které přesně stanovuje zákoník práce. Není to tak, že by vás mohl šéf vyhodit jen proto, že se mu zrovna nezdáte sympatický. Důvod musí být ve výpovědi jasně popsaný, aby bylo zřejmé, o co jde.

Pamatujete si ten pocit nejistoty, když kolega z vedlejšího oddělení dostal padáka a nikdo pořádně nevěděl proč? Přesně tomu má zákon zabránit. Každá výpověď musí mít svůj konkrétní zákonný důvod.

Když už tu výpověď dostanete, máte před sebou ještě minimálně dva měsíce práce. Tahle výpovědní doba začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce. Takže když vám šéf předá výpověď třeba 18. června, pracujete ještě celý červenec a srpen. Během té doby máte normálně chodit do práce, plnit své povinnosti a dostávat za to mzdu.

Ty dva měsíce jsou minimum, které zákon stanovuje - kratší být nemůže, ale delší klidně ano, pokud se na tom s firmou dohodnete. Taková dohoda musí být ale na papíře, ústní slib nestačí.

Zajímavé je, že firma vám musí o výpovědní době říct už na začátku pracovního poměru. Vzpomínáte si, kolik papírů jste podepisovali první den v práci? Někde tam by tahle informace měla být.

Speciální ochranu mají těhotné ženy, maminky na mateřské nebo lidé v pracovní neschopnosti. Pokud patříte do některé z těchto skupin, výpovědní doba se prodlužuje až do konce tohoto chráněného období. Je to takový záchranný polštář pro lidi v těžké životní situaci.

Víte, co je fajn? Že během výpovědní doby máte nárok na placené volno pro hledání nové práce. Můžete si vzít půl dne v týdnu, abyste se mohli věnovat pohovorům nebo návštěvám úřadu práce, a zaměstnavatel vám to musí proplatit.

Firma taky nemůže jen tak hodit výpověď na stůl a odejít. Výpověď musí být písemná a musí vám ji doručit do vlastních rukou. Žádné nechal jsem ti to na stole nebo poslal jsem ti to do e-mailu nestačí. Musíte ji fyzicky převzít, jinak není platná.

A co když u vás v práci působí odbory? V takovém případě s nimi musí zaměstnavatel výpověď předem projednat. U některých zaměstnanců (třeba členů odborových orgánů) dokonce potřebuje jejich souhlas, jinak je výpověď neplatná.

Neříkám, že dostat výpověď je příjemné, ale aspoň víte, že zákon stojí částečně na vaší straně a dává vám čas se s tou situací nějak poprat.

Možnosti zkrácení výpovědní lhůty

Výpovědní lhůta v pracovním vztahu trvá běžně dva měsíce, což dává oběma stranám čas se připravit na změnu. Tato dvouměsíční výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně a končí posledním dnem příslušného měsíce. Někdy ale potřebujeme věci urychlit, ať už kvůli nové práci nebo jiným okolnostem.

Zákoník práce naštěstí pamatuje i na takové situace. Můžete se se zaměstnavatelem domluvit na kratší době. Tato dohoda musí být písemná a musí jasně specifikovat, na jakou dobu se výpovědní lhůta zkracuje. Nemůže to být ale jednostranné rozhodnutí - vždy musí souhlasit obě strany.

Představte si, že jste našli skvělou pracovní příležitost, ale nový zaměstnavatel potřebuje, abyste nastoupili už za měsíc. V takovém případě můžete současného šéfa požádat o zkrácení výpovědní doby. Zaměstnavatel však není povinen této žádosti vyhovět a může trvat na dodržení plné délky výpovědní lhůty. Stejně tak může zaměstnavatel potřebovat, abyste odešli dříve - třeba když se firma restrukturalizuje. I tady platí, že bez vašeho souhlasu to nejde.

Na co si dát pozor? Zkrácení výpovědní lhůty by nemělo být zaměňováno s okamžitým zrušením pracovního poměru, které lze použít jen při závažném porušení pracovních povinností. Také myslete na to, že zkrácení může ovlivnit výši odstupného, pokud na něj máte nárok.

Jste-li zaměstnavatel, zvažte pečlivě všechny dopady zkrácení výpovědní doby. Je vhodné mít vypracovaný interní postup pro řešení těchto situací, který zajistí konzistentní přístup ke všem zaměstnancům a předejde případným obviněním z diskriminace. Neměli byste některým zaměstnancům vycházet vstříc a jiným ne bez pádného důvodu.

Když jste v pozici zaměstnance, nezapomeňte, že zkrácením přijdete o mzdu za ono období. Zvládnete pokrýt své výdaje? Máte dostatečné úspory? Nebo nastoupíte hned do nové práce? Tohle všechno je třeba promyslet.

V některých případech může být alternativou ke zkrácení výpovědní lhůty dohoda o rozvázání pracovního poměru, která vám umožní domluvit si konkrétní datum odchodu bez ohledu na zákonné lhůty. Často je to nejčistší a nejjednodušší řešení pro obě strany.

Mimochodem, v některých specifických případech může být výpovědní lhůta prodloužena kolektivní smlouvou, což celou věc komplikuje. Pokud ve vaší firmě působí odbory, měli byste případné zkrácení konzultovat i s nimi.

Práva a povinnosti během výpovědní lhůty

Výpovědní lhůta dvou měsíců není jen formální záležitostí, ale obdobím, které zásadně ovlivňuje váš pracovní život. Začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi a trvá do konce příslušného kalendářního měsíce. Po celou tuto dobu váš pracovní poměr pokračuje se všemi právy a povinnostmi, jako by se nic nedělo.

Jistě to znáte - výpověď je na stole, ale zítra musíte normálně do práce. Ano, i když máte v kapse výpověď, musíte dál chodit do zaměstnání, plnit své úkoly a dodržovat pracovní dobu. Nemůžete si najednou začít přicházet pozdě nebo odbývat práci jen proto, že už tam stejně dlouho nebudete. Šéf má stále právo vyžadovat plnění vašich povinností. A co je důležité - máte nárok na stejnou mzdu jako dřív.

Váš zaměstnavatel vám musí dál přidělovat práci podle smlouvy a řádně vás za ni odměňovat. Nemůže vás odstavit na vedlejší kolej nebo vám přestat dávat úkoly. Pokud pro vás najednou nemá práci, jde o překážku na jeho straně a vy máte nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Nemůže vás ani nutit vybírat si dovolenou, pokud s tím nesouhlasíte.

Hledáte novou práci? Zákon myslí i na to. Během výpovědní doby máte nárok na placené volno v rozsahu jednoho půldne týdně, abyste si mohli hledat nové zaměstnání. Představte si to jako legální možnost odejít ve středu v poledne na pracovní pohovor, aniž byste přišli o peníze. Po dohodě můžete tyto půldny spojovat - třeba když potřebujete celý den na pohovory v jiném městě.

Co když najdete práci dřív a nechcete čekat dva měsíce? Naštěstí existuje řešení - dohoda o dřívějším ukončení. Když se s vaším zaměstnavatelem písemně dohodnete, můžete odejít třeba už za týden. Často to vyhovuje oběma stranám - vy nastoupíte do nové práce bez prodlení a zaměstnavatel ušetří za vaši mzdu.

Poslední den v práci vám musí zaměstnavatel vydat potvrzení o zaměstnání, lidově zápočtový list. Pokud si řeknete, má povinnost vystavit vám i pracovní posudek, který hodnotí vaši práci a kvalifikaci. Ten se může hodit při hledání nového místa.

Výpovědní doba vlastně chrání obě strany. Vám dává čas najít si v klidu novou práci bez výpadku příjmu. Zkuste si představit, jaké by to bylo skončit ze dne na den bez peněz! A zaměstnavatel má zase čas najít a zaškolit za vás náhradu. Pozor ale na porušování povinností - může mít vážné důsledky. Pokud přestanete chodit do práce nebo hrubě porušíte pracovní kázeň, může vás zaměstnavatel vyhodit okamžitě. A naopak - když vám přestane dávat práci nebo platit, můžete se bránit právní cestou.

Někdy se můžete domluvit na delší výpovědní době, musí to ale být písemně. Naopak zkrácení je možné jen ve výjimečných případech hrubého porušení pracovních povinností. Není to tedy tak, že by si zaměstnavatel mohl výpovědní dobu libovolně upravovat podle své potřeby.

Odstupné a jeho vztah k výpovědní lhůtě

Odstupné a výpovědní lhůta – dvě věci, které spolu sice souvisí, ale každá plní v pracovním právu jinou roli. Pojďme si to vysvětlit jednoduše a srozumitelně.

Výpovědní lhůta je vlastně čas, který musí uplynout mezi podáním výpovědi a skutečným koncem vašeho zaměstnání. U nás trvá standardně dva měsíce a začíná běžet od prvního dne měsíce po doručení výpovědi. Představte si, že dostanete výpověď 15. března – lhůta začne běžet 1. dubna a skončíte 31. května. Po celou dobu normálně chodíte do práce, dostáváte plat a máte všechny povinnosti jako dřív.

Odstupné je naopak jednorázová finanční částka, kterou dostanete po skončení pracovního poměru. Je to takový finanční polštář, který vám má pomoct překlenout období, než najdete novou práci. Kolik peněz dostanete? To závisí hlavně na tom, jak dlouho jste ve firmě pracovali a proč vám končí pracovní poměr.

Důležité je vědět, že máte nárok na obojí! Nemůže vám nikdo říct: Dáme vám odstupné, ale zítra už nechoďte. To je mýtus, který se bohužel často šíří. Zaměstnavatel nemá právo zkrátit výpovědní lhůtu jen proto, že vám vyplatí odstupné.

Vzpomínám si na případ kolegy Petra, kterému šéf oznámil: Firma se restrukturalizuje, dostaneš odstupné ve výši tří platů, ale chci, abys odešel do konce týdne. Petr nevěděl, že má právo trvat na dvouměsíční výpovědní lhůtě. Jediný způsob, jak pracovní poměr ukončit dřív, je vzájemná dohoda – vy i zaměstnavatel s tím musíte souhlasit.

Odstupné nedostanete vždy. Náleží vám především tehdy, když dostanete výpověď z organizačních důvodů – třeba když se firma stěhuje, ruší vaše oddělení nebo se prostě rozhodne snížit počet zaměstnanců. Pokud ale dáváte výpověď vy sami nebo vás propouštějí kvůli porušení pracovních povinností, na odstupné zapomeňte.

Měli byste si zkontrolovat svou pracovní smlouvu – výpovědní lhůta v ní může být upravena, ale pozor, nesmí být kratší než zákonné dva měsíce. Pamatujete si, co máte ve smlouvě? Možná je čas se na ni podívat.

I když některé moderní firmy dnes nabízejí flexibilnější přístupy, zákon je v tomto ohledu jasný a chrání především zaměstnance. Dvouměsíční výpovědní lhůta vám dává čas se připravit na změnu a hledat si novou práci, zatímco ještě máte jistý příjem.

Co byste dělali, kdybyste se dostali do situace, kdy vám zaměstnavatel nabídne vyšší odstupné výměnou za okamžitý odchod? Stojí za to znát svá práva a vědět, že rozhodnutí je na vás – můžete přistoupit na dohodu, ale nemůžete k ní být nuceni.

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout

Ukončování pracovního poměru a výpovědní lhůta - co musíte vědět

Typ výpovědi	Délka výpovědní lhůty	Začátek běhu lhůty	Právní úprava
Standardní výpověď z pracovního poměru	2 měsíce	První den měsíce následujícího po doručení výpovědi	Zákoník práce §51
Výpověď z nájmu bytu	2 měsíce	První den měsíce následujícího po doručení výpovědi	Občanský zákoník §2231
Výpověď ze smlouvy na dobu neurčitou	2 měsíce	Dnem doručení výpovědi	Občanský zákoník §1998
Výpověď z pracovního poměru ve zkušební době	Bez výpovědní lhůty	Okamžitě	Zákoník práce §66

Výpovědní lhůta v pracovním právu bývá často zdrojem zmatků a nedorozumění. Málokdo si uvědomuje, že výpovědní doba začíná běžet až prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi. Představte si situaci: dáte výpověď 15. března a těšíte se, že v polovině května budete volní. Jenže ouha - výpovědní doba začne běžet až 1. dubna a skončí 31. května. To může pořádně zkomplikovat plány, zvlášť když už máte domluvený nástup do nového zaměstnání!

Kolikrát jsem se setkal s lidmi, kteří si mysleli, že se se zaměstnavatelem mohou nějak domluvit na kratší výpovědní době. Nikdy však nemůže být zkrácena pod zákonnou hranici dvou měsíců, pokud jde o jednostrannou výpověď. Jistě, existuje možnost ukončit pracovní poměr dohodou prakticky kdykoliv - ale to už je jiný příběh a vyžaduje souhlas obou stran.

A co forma výpovědi? Tady pozor! Výpověď musí být vždy písemná a prokazatelně doručená druhé straně. Nestačí jen říct šéfovi u kafe: Příští měsíc končím. Ani běžný email bez elektronického podpisu nemá právní váhu. Pamatujete na kolegu, který oznámil odchod jen ústně a pak se divil, proč mu personální oddělení tvrdí, že o ničem neví?

Další častý omyl? Záměna výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru. Mnoho lidí si myslí, že mohou práci opustit ze dne na den jen proto, že našli lepší nabídku. Tak to ale nefunguje! Okamžité zrušení je možné jen ve výjimečných případech - třeba když vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu nebo při závažném porušení pracovních povinností.

Co se stane, když výpovědní dobu nedodržíte? Můžete se dostat do pěkné kaše. Pokud přestanete chodit do práce dřív, riskujete žalobu o náhradu škody. Stejně tak zaměstnavatel vám nemůže před koncem výpovědní doby znemožnit pracovat, pokud k tomu nemá zákonný důvod.

Jak z toho ven? Plánujte dopředu! Před podáním výpovědi si pořádně pročtěte pracovní smlouvu. Někdy obsahuje specifická ustanovení o výpovědní době. Potřebujete odejít dříve? Zkuste se se zaměstnavatelem dohodnout na ukončení pracovního poměru dohodou - to je často nejčistší řešení pro obě strany.

Nezapomeňte, že i během výpovědní doby máte všechna práva a povinnosti. Náleží vám mzda i dovolená, ale také musíte poctivě pracovat. Otevřená komunikace dokáže předejít zbytečným konfliktům. Vždyť kdo by chtěl strávit poslední dva měsíce v práci v napjaté atmosféře?

Čas plyne neúprosně, ale výpovědní lhůta dvou měsíců ti dává prostor k nalezení nové cesty. Využij každý den k přípravě na změnu, která přichází.

Adéla Novotná

Specifické případy prodloužení výpovědní lhůty

Když dáváte nebo dostáváte výpověď z práce, běží typicky dvouměsíční výpovědní doba od prvního dne následujícího měsíce. Ale věděli jste, že v některých případech může být tahle doba i delší? A nemusí to být vůbec nic neobvyklého!

Specifické situace, kdy může dojít k prodloužení této lhůty nejsou jen teoretickou možností – v praxi se s nimi setkáváme docela běžně. Třeba když pracujete ve firmě, která má v kolektivní smlouvě zakotvenou tříměsíční výpovědní dobu. To vám dá víc času najít si novou práci nebo zaměstnavateli šanci najít za vás náhradu. Jen pozor – co platí pro jednoho, musí platit i pro druhého. Vždy stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele – to je základní pravidlo, které nelze obejít.

Pamatujete si na ty velké propouštěcí vlny, o kterých občas slyšíme ve zprávách? Při hromadném propouštění se věci komplikují. Výpovědní doba se může natáhnout kvůli jednání s odbory a úřadem práce. Pracovní poměr pak končí nejdřív 30 dní poté, co zaměstnavatel pošle zprávu na úřad práce – pokud ovšem sami nechcete odejít dřív.

Co když během výpovědní doby onemocníte nebo otěhotníte? Tady přichází na řadu ochranná doba. Ta funguje jako takové zmrazení výpovědní lhůty. Představte si, že jste ve výpovědní době a zlomíte si nohu. Výpovědní doba se zastaví a pokračuje až po vašem uzdravení. V praxi to může znamenat prodloužení o týdny, měsíce, někdy i roky – třeba když žena otěhotní a následně nastoupí na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Samozřejmě můžete prohlásit, že na tomto prodloužení netrváte, ale je dobré vědět, že tato ochrana existuje.

Možná jste v situaci, kdy potřebujete dokončit rozdělaný projekt nebo zaškolit nástupce. V takovém případě se můžete s šéfem domluvit na delší výpovědní době. Stačí sepsat dohodu a máte to černé na bílém. Tohle řešení je obzvlášť časté u nadstandardně dlouhých výpovědních lhůt pro manažery a vedoucí pracovníky, kde předání pozice může trvat i půl roku.

Zajímavé je, že ať už je vaše výpovědní doba jakkoli dlouhá, prodloužení výpovědní lhůty nemá vliv na výši odstupného. To se počítá podle odpracovaných let a důvodu výpovědi, ne podle toho, jak dlouho ještě budete do práce chodit.

A co když se rozhodnete bojovat proti výpovědi soudní cestou? I to může výpovědní dobu pořádně natáhnout. Pokud oznámíte zaměstnavateli, že chcete dál pracovat, váš pracovní poměr neskončí, dokud soud nerozhodne – a to může trvat i několik let.