Kouzlo barevných listů: Objevte krásu dlužichy!

Co je dlužicha?

Dlužicha, latinsky Heuchera, je nenáročná trvalka, která si získala oblibu pro své atraktivní listy a nenáročnost na pěstování. Pochází ze Severní Ameriky, kde roste v lesích a na skalnatých svazích. Dlužicha vyniká především svými listy, které mohou mít nejrůznější tvary a barvy. Od sytě zelené přes žlutou, oranžovou, červenou až po temně fialovou a hnědou. Listy mohou být lesklé i matné, hladké i zvlněné. Kromě listů dlužicha potěší i drobnými květy zvonkovitého tvaru, které se objevují na vysokých stoncích od května do července. Květy bývají bílé, růžové, červené nebo fialové a lákají včely a motýly. Dlužicha je ideální rostlinou pro začínající i zkušené pěstitele, kteří hledají nenáročnou a přitom atraktivní trvalku do stínu či polostínu.

Půvabné listy mnoha barev

Dlužicha, latinsky Heuchera, je nenáročná trvalka, která si získala srdce zahrádkářů pro své půvabné listy mnoha barev. Od sytě zelené přes bronzovou a purpurovou až po žlutou a oranžovou – dlužicha nabízí nepřeberné množství barevných kombinací, které rozzáří každý záhon. Listy mohou být lesklé i matné, hladké i zvlněné, s výraznou žilnatinou nebo bez ní. Díky této rozmanitosti se dlužicha hodí do nejrůznějších typů zahrad, od moderních minimalistických až po romantické venkovské. Kromě krásných listů dlužicha potěší i drobnými květy, které se objevují na vysokých stoncích od května do července. Květy bývají nejčastěji bílé, růžové nebo červené a lákají včely a motýly. Dlužicha je nenáročná na pěstování a daří se jí na slunci i v polostínu. Preferuje humózní, propustnou půdu. Je mrazuvzdorná a odolná vůči chorobám a škůdcům.

Nenáročná kráska do stínu

Dlužicha, latinsky Heuchera, je nenáročná trvalka, která si i přes svůj nenápadný vzhled získává stále větší oblibu. Původem pochází ze Severní Ameriky, kde roste v lesích a skalnatých oblastech. Díky své odolnosti a nenáročnosti se dlužicha stala oblíbenou rostlinou i v našich podmínkách. Největší předností dlužichy jsou bezesporu její listy. Ty se pyšní širokou škálou barev a tvarů. Od sytě zelené, přes bronzovou, až po fialovou a stříbrnou. Listy mohou být hladké, zvlněné, zubaté i laločnaté. Díky této rozmanitosti se dlužicha hodí do nejrůznějších typů zahrad. Dlužicha preferuje polostinné stanoviště s humózní, vlhčí půdou. Dobře snáší i slunce, ale v takovém případě je nutná pravidelnější zálivka. Důležité je, aby půda nebyla přemokřená, to by mohlo vést k hnilobě kořenů. Dlužicha je mrazuvzdorná a na jednom místě vydrží i několik let. Kromě krásných listů dlužicha potěší i drobnými květy, které se objevují od května do července. Květy jsou uspořádány v hroznech a mají bílou, růžovou nebo červenou barvu. Po odkvětu je vhodné květy odstranit, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen. Dlužicha se snadno množí dělením trsů na jaře nebo na podzim. Nové rostliny lze také získat z výsevů, ale v tomto případě je nutná stratifikace semen.

Druhy a kultivary dlužich

Rod dlužicha (Heuchera) nabízí neuvěřitelnou škálu barev a tvarů listů, takže si na své přijde opravdu každý zahrádkář. Od sytě zelené přes bronzovou, fialovou až po žlutou a oranžovou – dlužichy rozzáří každý záhon. Dlužichy se dělí do několika základních druhů, z nichž nejznámější je dlužicha americká (Heuchera americana). Tato dlužicha má zelené listy s výraznou žilnatinou a dorůstá do výšky okolo 30 cm. Oblíbená je pro svou nenáročnost a odolnost. Dalším oblíbeným druhem je dlužicha krvavá (Heuchera sanguinea), která se pyšní krásnými červenými květy. Listy má obvykle zelené, ale existují i kultivary s listy panašovanými nebo s fialovým nádechem. Kromě těchto základních druhů existuje nespočet kultivarů dlužich, které se liší barvou, tvarem a velikostí listů. Mezi oblíbené kultivary patří například 'Palace Purple' s tmavě fialovými listy, 'Caramel' s karamelově zbarvenými listy nebo 'Lime Rickey' s limetkově zelenými listy. Výběr je opravdu široký a záleží jen na vašem vkusu a preferencích.

Výsadba a péče

Dlužicha, latinsky Heuchera, je nenáročná trvalka, která okouzlí svými barevnými listy. Prospívá na slunci i v polostínu. Půdu preferuje propustnou, humózní a mírně vlhkou. Při výsadbě je vhodné přidat do půdy kompost. Dlužichu sázíme na jaře nebo na podzim do sponu 30-40 cm. Důležité je rostlinu zasadit stejně hluboko, jak rostla v květináči. Po výsadbě dlužichu důkladně zalijeme.

Péče o dlužichu není náročná. Pravidelně ji zaléváme, hlavně během suchých období. Přihnojování se doporučuje na jaře a v létě hnojivem pro okrasné listnaté rostliny. Dlužicha je mrazuvzdorná, ale v drsnějších podmínkách je vhodné ji na zimu chránit chvojím. Pro udržení kompaktního tvaru a bohatého olistění je vhodné dlužichu na jaře seříznout.

Dlužicha v zahradě

Dlužicha, latinsky Heuchera, je nenáročná trvalka, která si v posledních letech získala srdce nejednoho zahrádkáře. A není se čemu divit! Tato odolná kráska okouzlí především svými barevnými listy, které hrají všemi odstíny od zelené přes žlutou, oranžovou, červenou až po temně fialovou. Dlužicha je skvělou volbou pro začátečníky, jelikož nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Nejlépe se jí daří na slunci nebo v polostínu v propustné, humózní půdě. Během vegetace ji stačí zalévat pouze mírně, v zimě zálivku omezte. Dlužicha je mrazuvzdorná, takže se nemusíte bát, že by nepřežila ani tu největší zimu. Kromě barevných listů vás dlužicha potěší i drobnými květy, které se objevují od května do července. Květy jsou sice drobné, ale o to krásnější a elegantnější. Dlužicha se hodí do skalek, trvalkových záhonů, ale i do nádob. Skvěle vynikne ve skupinové výsadbě, ale i jako solitér. Pokud hledáte nenáročnou a přitom atraktivní trvalku do vaší zahrady, dlužicha je tou správnou volbou.

Dlužicha je královnou stínu. Její krása vynikne v kombinaci s kapradinami, bohyškami a dalšími stínomilnými trvalkami.

Radomír Dvořák

Množení dlužich

Dlužichy se množí několika způsoby. Nejjednodušší je dělení trsů, které se provádí na jaře nebo na podzim. Dospělou rostlinu stačí opatrně vyjmout z půdy a rozdělit na menší trsy s dostatečným počtem kořenů. Ty se pak vysazují na nové stanoviště. Další možností je množení z oddenků. Oddenky se odebírají na jaře nebo na podzim z dospělých rostlin a řežou se na 5-10 cm dlouhé kusy. Ty se pak sází do substrátu pro řízkování. Dlužichy lze množit i semeny, ale tento způsob je náročnější a zdlouhavější. Semena se vysévají na jaře do výsevního substrátu a udržují se v teple a vlhku. Klíčení trvá obvykle 2-3 týdny. Mladé rostlinky se přesazují na stanoviště až po jarních mrazících. Ať už zvolíte jakýkoli způsob množení, dbejte na to, aby měly dlužichy dostatek vláhy a živin.

Srovnání druhů dlužichy

Vlastnost	Dlužicha krvavá (Heuchera sanguinea)	Dlužicha americká (Heuchera americana)
Barva listů	Zelená, na podzim s červenými tóny	Zelená, s výraznou stříbrnou kresbou
Barva květů	Karmínově červená	Nenápadná, zelenobílá
Doba květu	Květen - červenec	Červen - srpen
Výška rostliny	30-40 cm	40-60 cm

Choroby a škůdci

Dlužicha je obecně považována za odolnou rostlinu s minimem problémů. I tak se ale může stát, že ji napadnou někteří škůdci. Mezi nejčastější patří slimáci a hlemýždi, kteří si rádi pochutnají na jejích listech, a to hlavně u mladých rostlin. Proti nim lze bojovat například mechanicky, sběrem, nebo použitím přípravků proti slimákům. Dále můžou dlužichu napadnout mšice, které se živí šťávou z listů a oslabují tak rostlinu. Proti nim lze zasáhnout například postřikem z kopřivového výluhu nebo mýdlové vody. Co se týče chorob, dlužicha může trpět hnilobou kořenů, a to hlavně v případě přemokření. Důležitá je proto dobrá drenáž půdy a nepřehánět to se zálivkou. Z houbových chorob se může objevit padlí, které se projevuje bílým povlakem na listech. V takovém případě je nutné napadené listy odstranit a rostlinu ošetřit fungicidem. Pravidelná kontrola rostlin a včasný zásah proti chorobám a škůdcům je důležitý pro udržení zdravých a krásných dlužich.

Zajímavosti o dlužichách

Dlužicha, latinsky Heuchera, je nenáročná trvalka, která si získala oblibu pro své dekorativní listy. Věděli jste ale, že dlužicha pochází ze Severní Ameriky, kde roste v různých biotopech od skalnatých svahů až po vlhké lesy? Původní obyvatelé Ameriky využívali dlužichu pro její léčivé účinky. Odvary z kořenů a listů sloužily k hojení ran, zastavování krvácení a léčbě zažívacích potíží. Dnes se dlužicha pěstuje především pro okrasu, existuje však i několik kultivarů, jejichž listy se dají konzumovat v čerstvém stavu, například do salátů. Chuťově připomínají mírně nahořklý špenát. Dlužicha je zkrátka nejen krásná, ale i překvapivě všestranná rostlina.